Se zármutkem jsme přijali smutnou zprávu, že nás letos v květnu navždy opustil náš bývalý učitel a kolega, dlouholetý pedagog Katedry psychologie FF UK doc. Jiří Štikar.
Vyjadřujeme upřímnou soustrast jeho rodině a všem blízkým a uveřejňujeme osobní vzpomínku jeho blízkého spolupracovníka doc. Milana Rymeše.
Za Katedru psychologie
Tomáš Nikolai a Ilona Gillernová
Doc. PhDr. Jiří Štikar, CSc. zemřel dne 12. května 2023 po krátké nemoci ve věku 89 let. Dlouhá léta působil jako vědecký pracovník v Psychologickém ústavu UK v Praze, po zrušení tohoto pracoviště přešel na katedru psychologie Filozofické fakulty UK, kde působil až do svého odchodu do důchodu.
Doc. Štikar patřil do skupiny psychologů (Z. Bureš, J. Hoskovec, J. Křivohlavý a další), kteří se po absolvování oboru zaměřili na pracovní psychologii. Vhodné zázemí pro jejich profesionální rozvoj jim poskytl tehdejší pražský Výzkumný ústav bezpečnosti práce, kde obohatili svou akademickou erudici o praktické dovednosti řešením širokého spektra problémů z různých oblastí hospodářského života. Tuto, pro aplikovaný obor žádoucí symbiózu, zhodnotili na dalších vědeckovýzkumných pracovištích a katedrách, kam v průběhu 60. let minulého století přecházeli, a kde se z nich stali průkopníci rozvoje oboru psychologie práce. Jejich přínos v podobě učebních textů, knižních publikací, výsledků teoretického a aplikovaného výzkumu vytvořil základy moderně koncipovaného oboru v naší zemi.
V případě doc. Štikara to bylo nejprve zaměření na inženýrskou psychologii vycházející z tehdy preferovaného pohledu na vztah člověk – stroj. Výsledkem byla v kooperaci s dalšími autory zpracovaná monografie, která patřila k základním takto zaměřeným publikacím u nás. Studium vztahu člověk – motorové vozidlo vedlo k započetí další velmi bohaté etapy v odborném zaměření doc Štikara. Prostřednictvím řady dílčích studií, výzkumů a souborných prací bylo možné vytvořit základy moderní dopravní psychologie v širokém spektru dílčích problémů, které vytvářejí základní strukturu tohoto oboru. Především se svým dlouhodobým spolupracovníkem prof. Hoskovcem vydali četné statě a knižní publikace, které měly příznivou odezvu i v zahraničí a měly standard evropské úrovně. Součástí odborného života bylo také aktivní členství v domácích, evropských a světových vědeckých společnostech zaměřených na dopravní a aplikovanou psychologii. J. Štikar se dlouhá léta také významně podílel na tvorbě odborného periodika Psychologie v ekonomické praxi. Jeho odborná aktivita neskončila odchodem do důchodu, zájem o obor i aktivní spoluúčast na rozvoji oboru trvala doslova do poslední dnů jeho života.
Z osobního hlediska lze s jistotou konstatovat, že člověk jeho zaměření a povahy byl přínosem pro každý pracovní tým nebo sociální skupinu. Byl vstřícný, systematický pracovitý, kooperativní, s konstruktivním přínosem společné práci. K celkové atmosféře na katedře přispíval svým klidným a rozvážným jednáním, jemným humorem a smyslem pro pospolitost. Byl váženým a respektovaným kolegou, trpělivým a vstřícným učitelem s vlídným vztahem ke studentům. Jeho život nebyl jednostranný – byl milovníkem vážné hudby a aktivně muzicíroval, rád pobýval v přírodě, miloval vodu a vášní mu byly plavby na jachtě. Jeho život byl bohatý a naplněný – co od něj bral, to plně vracel.
