100. výročí Katedry psychologie

Tento rok oslaví Katedra psychologie významné výročí. Při této příležitosti bychom Vám rádi představili ty nejzajímavější osobnosti, publikace a ostatní pozoruhodnosti související s její historií i současností. Zde je první z nich:

Zakladatel prvního samostatného
psychologického semináře na UK

František Krejčí (*1858, Hostinné, ┼1934, Praha) byl psychologem a zakladatelem prvního samostatného semináře psychologie na Karlově univerzitě, který byl předchůdcem dnešní katedry psychologie FF UK i Psychologického ústavu UK. Na Univerzitě Karlově vystudoval klasickou filologii, estetiku, filozofii a psychologii. Pak učil na středních školách v Mladé Boleslavi, v Novém Bydžově a v Praze, od roku 1905 byl mimořádným a od roku 1912 řádným profesorem FF UK, kde se roku 1898 habilitoval psychologickým spisem „Zákon asociační“. Přednášky zahájil v letním semestru 1898 Úvodem do psychologie, v němž pokračoval i v zimním semestru. V těchto přednáškách zhodnotil kriticky různé tehdejší psychologické směry. Východisko vědecké psychologické teorie viděl v empirismu, který chápal jako protiklad metafyziky. Je považován za zakladatele moderní české psychologie.

Do dějin psychologie se zapsal šesti svazky svého systému psychologie. Poslední díl této řady vyšel pod názvem „Psychologie vůle“ v roce 1926. Psychologií vůle je podle Krejčího ta část psychologického systému, v níž se jedná o složitějších duševních jevech po stránce snahové. Složité duševní jevy vznikají z jednoduchých vjemů nebo představ. Souvisí-li složité duševní děje po stránce snahové, nazýváme je jevy volní a shrnujeme pod společným názvem chtění. Volní jevy jsou případy chtění, které představuje jednu ze tří nejobecnějších tříd složitých duševních jevů – vedle myšlení, při němž převažuje stránka obsahová, a vedle cítění, při němž převažuje stránka citová. Člověk má schopnost chtít, myslet a cítit.

Jako filozof byl ovlivněn pozitivistickým myšlením. Podílel se na založení prvního českého filozofického časopisu Česká mysl a v letech 1900-1931 jej redigoval. V etice hájil autonomii mravnosti, kterou odvozoval především z pudu sebezáchovy. Etika se má věnovat morálce individuální i společenské.

Vpravo můžete vidět dobové svolení Ministerstva školství a národní osvěty se vznikem samostatného psychologického semináře.

Úvod > Nástěnka > Konference > 100. výročí Katedry psychologie